Vedoucí: PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D.
Výzkumná platforma navazuje na dlouhou tradici historické balkanisticky na FF UK a v české historiografii vůbec. Těžištěm výzkumu jsou převážně jihoslovanské země, které po větší část 20. století tvořily jeden státní celek, Jugoslávii. Zájem se však zaměřuje také na albánský etnický prostor, a to jak v kontextu jugoslávského státu, tak samotné Albánie, která je s jeho dějinami úzce propojena. Výzkum je potenciálně otevřen také vůči ostatním jihovýchodoevropským zemím, Rumunsku, Bulharsku i Řecku.
V centru bádání jsou rozličné historické procesy, a to především v moderní a soudobé éře. Důraz je kladen na komplexní, zároveň ale tematicky pestré a metodologicky široce rozkročené pojetí zkoumaných otázek, kde se vedle tradičních politických dějin (diplomatické vztahy, aktivity a myšlenkový svět příslušníků mocenské elity) pozornost soustřeďuje i na další společenské a kulturní fenomény (politická a pracovní migrace, proměny veřejného prostoru v kontextu socialistické modernity, vývoj mentalit ad.). Klíčové je zaměření na základní výzkum, který vychází ze studia široké palety pramenů, včetně intenzivní a pravidelné práce s archivy ve zkoumaném regionu. Velkou devizou našeho bádání je nicméně také možnost pracovat s obsáhlými archivními fondy s balkánskou tematikou, které se nacházejí v České republice.
Důležitou rovinou vědecké i popularizační činnosti této platformy jsou i mnohovrstevné vztahy českého prostředí s balkánským regionem, jejich vzájemné působení a ovlivňování, stejně jako různé podoby setkávání. Nejedná se přitom jen o fenomén migrace, ale i o nejrůznější společenské, kulturní a myšlenkové interakce s důrazem na co nejširší okruh sledovaných aktérů, zahrnující i jejich vzájemně vytvářené kulturní a diskurzivní obrazy jako např. obraz druhého či nejrůznější stereotypy a jejich překonávání. Spíše tedy než tradičně pojaté „dějiny vztahů“ jsou příslušná témata zkoumána v perspektivě ukazující propojení obou prostorů v rámci evropských a globálních jevů a procesů.
Chronologicky se výzkum zaměřuje především na dějiny 20. století, ovšem platforma je zároveň otevřena i potenciálnímu rozšíření vůči obdobím starším.
Zkoumaná témata
V současné době jsou na půdorysu platformy řešeny tyto výzkumné projekty:
Rozpad Jugoslávie a Československa ve vzájemné reflexi. Stereotypy – interpretace – komparace
Grantová agentura ČR, standardní projekt č. 25-17190S), doba řešení 2025–2027. Hlavní řešitel Ondřej Vojtěchovský, členové týmu: Boris Mosković, Matěj Křepinský.
Projekt se zaměřuje na souběžnou reflexi rozpadu jugoslávské federace v českém prostředí a zániku Československa v prostředí chorvatském. Přímo tak reaguje na fakt, že i přes některá dílčí zpracování dosud zcela chybí komplexnější, chronologicky obšírnější a pramenně podložená analýza toho, jakým způsobem se v českých, respektive chorvatských debatách prolínalo vnímání rozpadu vlastního společného státu s paralelně probíhající a bedlivě sledovanou dezintegrací Jugoslávie, respektive Československa. Projekt se přitom nesoustřeďuje jen na veřejné debaty, ale díky nově zpřístupněným dokumentům institucionální i osobní provenience sleduje tento proces i v rovině politických, sociálních i intelektuálních interakcí. Časově je vymezen lety 1989/1990–1995, tedy od zániku státně socialistických režimů až po moment, kdy se ukončením konfliktu v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině završuje jedna fáze válek provázejících rozpad jugoslávské federace.
Československo-albánské vztahy v oblasti kultury, školství a vědy (1945–1968)
Doktorandský projekt. Řešeno od 2020/21. Matěj Křepinský
Doktorandský výzkumse zabývá vývojem a proměnami kontaktů dvou tzv. malých aktérů studenoválečného období. Vztahy Prahy a Tirany se během 50. let rozvíjely v duchu socialistického spojenectví pod kuratelou Sovětského svazu, aby následně prošly významnou proměnou v kontextu sovětsko-albánské roztržky na počátku 60. let a prudkým omezením. Výzkum se primárně zaměřuje na oblast kulturních a společenských kontaktů jak v kontextu politicko-hospodářského rámce vztahů Tirany a Prahy, tak v širších souvislostech vnitřní dynamiky východního bloku a fungování jeho systému přeshraniční výměny. Zkoumány jsou snahy o transfer znalostí, myšlenek a ideologických a propagandistických konstruktů mezi socialistickými spojenci, jejichž vztahy se vyznačovaly výraznou disproporcí co do ekonomické vyspělosti. Pozornost je věnována průběhu setkávání a spolupráce zástupců dvou společností východního bloku, které z kulturního, historického a ekonomického pohledu byly výrazně odlišné. Výzkum je především založen na studiu českých a albánských archivních pramenů. Jeho ambicí je rozšířit poznání o problematice československo-albánských vztahů, která je doposud velmi málo probádána.
Dílčí výsledky výzkumu:
Křepinský, M. (2025). Albanian Studies at Charles University in Prague as Part of Czechoslovak-Albanian Cultural Relations in the 1950s. In: Zbornik radova sa naučnog skupa povodom 101. godišnjice albanologije na Univerzitetu u Beogradu, 144-160. ISBN 978-6153-760-8
Křepinský, M. (2024). Nová Albánie, nebo kus socialistického Orientu? / Propaganda a takzvaní přátelé Albánie v kontextu československo-albánských vztahů na přelomu 50. a 60. let. Czech Journal of Contemporary History, 31(1), 89-137. doi: 10.51134/sod.2024.004
Mezi kultem zbraní a jejich kontrolou. Přístup rakousko-uherské správy v Bosně a Hercegovině k držbě střelných zbraní civilním obyvatelstvem (1878-1914)
Doktorandský projekt. Řešeno od 2021/22. Amir Krpić.
Doktorská disertační práce zkoumá, jak se příchod moderní doby v Bosně a Hercegovině z pohledu rakousko-uherské moci odrazil v tradiční kultuře, na příkladu držení a nošení zbraní. Cílem je ukázat, jaká „kultura zbraní“ existovala v osmanské Bosně a zda a jak se změnila pod rakousko-uherskou vládou. V tomto smyslu se tato disertační práce zabývá několika klíčovými otázkami: jak se kultura zbraní projevovala v osmanské Bosně, zda existovaly rozdíly mezi konfesionálními a společenskými liniemi, jaký byl symbolický význam zbraní v tomto specifickém kulturním kontextu, jak rakousko-uherské úřady zpočátku reagovaly na projevy této kultury, zda nové úřady zavedly nový právní rámec, jak se vyvíjel a jak reagoval na specifické události na přelomu 19. a 20. století? Dále se snaží zjistit, do jaké míry byl nový rámec otevřený nebo restriktivní, které statistické údaje to potvrzují nebo vyvracejí a co nám to odhaluje z hlediska obecné rakousko-uherské politiky vůči držení střelných zbraní civilním obyvatelstvem v Bosně a Hercegovině. Disertační práce se rovněž snaží zjistit, zda rakousko-uherské úřady na konci v tomto ohledu dosáhly svých cílů. Práce se opírá o výzkum archivních materiálů a dobové odborné literatury a publicistiky.
Členstvo:
Doktorandi
Externí členové