Moderní hospodářské a sociální dějiny

Obecné informace

Studijní obor moderní hospodářské a sociální dějiny je součástí studijního programu Historické vědy. Poskytuje studijní i badatelské zázemí pro rozvíjení oboru, který se etabloval jako jedna z nejinovativnějších částí historické vědy. Moderní hospodářské a sociální dějiny jsou kromě toho jedním z významných mostů v interdisciplinární spolupráci, v níž se vysvětlují klíčové vývojové procesy moderní doby.

Cílem studia je příprava vysoce vzdělaných odborníků v oboru moderních hospodářských a sociálních dějin, kteří si během studia osvojí schopnost obor tvořivě rozvíjet. Koncept studia spojuje klasické tematicko-metodologické pojetí hospodářských a sociálních dějin, zaměřené na rekonstrukci sociálně-ekonomických struktur a vývojových procesů, s aktuálními badatelskými trendy, především příklonem ke kulturním dějinám. Badatelský prostor, který se tím otvírá, je soustředěn kolem otázek proměn v kolektivním jednání aktérů – pravidelností v jejich jednání i konfliktů, umožňujících postihnout a vysvětlit reprodukci a proměnu struktur. Do konceptu moderních hospodářských a sociálních dějin vstupuje jako jejich nedílná součást technická i technologická změna, zejména pak cesty jejího transferu, přijímání a přetváření.

Profil absolventa

Absolventi se důkladně orientují v některé oblasti moderních hospodářských a sociálních dějin, mají komplexní badatelské dovednosti i důkladný přehled o metodologii a historiografii oboru. Jsou schopni profesionální vědecké práce na světové úrovni a nemají problémy výsledky svého bádání publikovat v akademických časopisech. Uplatní se jako vědečtí pracovníci v oblasti společenských věd či jako vysokoškolští učitelé. Znalost klíčových trajektorií hospodářských a sociálních dějin je rovněž kvalifikuje k práci ve státní správě i veřejném sektoru.

Forma studia: prezenční i kombinované studium, standardní doba 4 roky

Předseda oborové rady: prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc., e-mail: ivan.jakubec@ff.cuni.cz

Přijímací řízení

Obecné informace k přijímacímu řízení naleznete na https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/pred-prijimackami/ ; detail programu a podrobné informace k přijímacímu řízení zde: https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?do=detail_obor&id_obor=35866

Přijímací zkouška: Jednokolová, ústní (východiskem jsou podklady, které uchazeč povinně přiložil k přihlášce ke studiu):

a) Odborná rozprava nad předloženým projektem disertační práce (tematický, koncepční a metodologický záměr disertačního projektu, kompetence uchazeče k řešení projektu a obecně k samostatné vědecké práci, přehled o odborné literatuře související s navrhovaným projektem, praktická realizovatelnost projektu aj.): 0–30 bodů

b) Posouzení dosavadní odborné činnosti uchazeče: 0–15 bodů

c) Prokázání znalostí ze studia odborné literatury: 0–15 bodů

Povinné přílohy k přihlášce (v záhlaví prvního listu každé přílohy musí být uvedeno jméno a příjmení uchazeče, studijní program a název projektu): projekt připravované disertační práce v rozsahu tří až pěti normostran; strukturovaný životopis, seznam četby odpovídající studijnímu programu, doklad o jazykových kompetencích v češtině nebo ve slovenštině, doklad o jazykových kompetencích v angličtině.

Přijat ke studiu může být uchazeč, který u přijímací zkoušky dosáhl minimálně 30 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných.

Oborová rada uchazečům umožňuje individuální volbu tématu disertační práce. Návrhy témat uchazeč předem konzultuje se zamýšleným školitelem, popř. s předsedou oborové rady či jím určeným odborníkem.

Průběh studia, struktura

Studium se řídí individuálním studijním plánem (ISP), který dle platného studijního plánu akreditace vypracují doktorandi v součinnosti se svým školitelem, s nímž řeší veškeré vědecko-pedagogické záležitosti a se kterým jsou v pravidelném kontaktu. Doktorské studium je koncipováno převážně jako studium individuální, probíhá pod vedením školitele, studium sleduje oborová rada. K případnému přesunutí atestací do dalšího roku studia se vyjadřuje školitel a Oborová rada. V případě nejasností se lze obrátit s dotazem na předsedu oborové rady.

Obecné informace k doktorském studiu včetně pokynů k zápisu do prvního ročníku, k individuálnímu studijnímu plánu a ročnímu hodnocení jsou dostupné na: https://www.ff.cuni.cz/studium/doktorske-studium/

Základní strukturu studijních povinností doktorského studijního programu Moderní hospodářské a sociální dějiny (rámcový studijní plán) dle akademického roku zahájení studia naleznete na: https://www.ff.cuni.cz/studium/studijni-plany/

Postup práce na disertaci

Doktorandský seminář

Student je povinen se Doktorandského semináře účastnit po celou dobu svého studia.
V 1. roce studia prezentuje doktorand rešerši literatury (cca 2-5 stran), od 2. roku studia je student povinen zpracovat prezentaci, která souvisí s tématem disertace. Ve výjimečných případech lze posunout prezentaci v Doktorandském semináři do 3. roku studia.
V případě výjezdu na stáž je student omluven z účasti, není však zbaven povinnosti vlastní prezentace.
Termín: Povinnost Doktorandský seminář bude studentovi automaticky zapisována v každém roce studia.

Komentovaná osnova a hlavní teze dizertační práce

Komentovaná osnova a hlavní teze disertační práce v rozsahu 10-20 s. s uvedením předpokládaného rozsahu u všech kapitol. Posouzení textu z odborného hlediska je v kompetenci školitele/školitelky.
Termín odevzdání: typicky na konci 2. roku studia (dle povahy tématu lze předepsat i v jiném roce studia).

Představení koncepce disertace

Ucelená prezentace koncepce disertace

Základní studijní povinnosti

Společný základ doktorského studia na FF

Cizí jazyk

Angličtina, němčina, francouzština (případně další podle tematického zaměření). Student volí jeden z uvedených jazyků.
Termín: 1.–2. rok studia.

Teoreticko-metodologický seminář I–II (nebo Filosofie)

Teoreticko-metodologický seminář. Předmět je koncipován jako přehled a procvičení klíčových metodologických přístupů v oboru Moderních hospodářských a sociálních dějin. Studenti zde mají dostat příležitost k prohloubení praktických zkušeností a interpretačních postupů s klasickými texty hospodářských a sociálních dějin, s nimiž se měli možnost seznámit již během svého magisterského studia.
Termín: 1.–2. rok studia.

Filosofie (nebo Teoreticko-metodologický seminář I-II)

Zkouška z filosofie má tři možné způsoby realizace:
písemnou práci na filosofické téma vztažené k projektu disertace: oproti současné praxi, kdy je práce konzultována v průběhu, by atest byl doplněn i v závěru o pohovor s konzultantem z Ústavu filosofie a religionistiky;
průběžnou konzultaci s odborníkem z Ústavu filosofie a religionistiky následovaná ústní zkouškou; tato zkouška může mít formu samostatné povinnosti, nebo může být součástí širší oborové komisionální zkoušky, při níž student prokazuje teoreticko-metodologickou orientaci v oblasti svého bádání;
písemnou či ústní zkoušku zajišťovanou po dohodě s Ústavem filosofie a religionistiky přímo na oboru některým z jeho filosoficky orientovaných pedagogů.
Termín: 1.–2. rok studia. Student volí Teoreticko-metodologický seminář nebo Filosofii po konzultaci se svým školitelem.

Oborová zkouška z moderních hospodářských a sociálních dějin

Podmínkou složení oborové zkoušky je předložení dílčí studie z oboru, publikované i nepublikované, eventuelně může být předložena i některá z kapitol či částí budoucí disertační práce. Skládá se ze dvou tematických okruhů: první se vztahuje k některému z profilujících problémů hospodářských či sociálních dějin daného historického období a metod jejich řešení, druhý se úžeji vztahuje k tématice doktorské disertace. Obsahem zkoušky je rozprava na daná témata, v níž student prokazuje orientaci v problematice, hlubokou znalost zadaných témat a schopnost strukturovaně představit problém.
Termín: 3. rok studia.

Individuální studijní povinnosti

Školitel stanovuje dle povahy tématu disertace další povinnosti v rozsahu minimálně jedné, maximálně dvou povinností. Jako studijní povinnost lze stanovit:

Zkoušku či písemnou práci prohlubující studentovy znalosti v některé z oblastí související s tématem disertace.
Zkoušku z dějin historiografie a metod hospodářských a sociálních dějin, která prohlubuje studentovy metodologické znalosti (tato zkouška je nejčastěji předepisována studentům, kteří v magisterském studiu neabsolvovali přímo obor Historie – hospodářské a sociální dějiny).
Jednotlivé vystoupení v rámci některého z kursů magisterského studia na téma zadané školitelem.
Zkoušku typu B2+/– z druhého jazyka, žádá-li si to téma disertace.

Termín: 1.–3. rok studia

Odborné aktivity

Každý rok plní student doktorského studia alespoň jednu odbornou aktivitu. Nesplní-li povinnost v daném roce, považuje se to za méně závažné než v případě jiných povinností (neboť je zapotřebí vzít v úvahu, že plnění je závislé na řadě vnějších okolností, jako je konání konferencí, finanční krytí badatelských pobytů domácích i v zahraničí atd.). Během celého studia je závazné splnění celkem tří následujících odborných aktivit, které jako jediné mají status pevně daných kontrol studia:

Zahraniční stáž

Rok plnění není předepsán, neboť výjezd na stáž je závislý na stipendijních nabídkách a nelze jej plně předvídat předem. Povinnost lze plnit i po složení SDZK, její splnění je až podmínkou pro přihlášení k obhajobě disertace.
V případě závažných důvodů (péče o děti apod.) lze na základě žádosti schválené děkanem zahraniční stáž nahradit i některou jinou z následujících odborných aktivit: aktivní účast na konferenci, odborná editorská činnost, odborný překlad, akademická výuka, odborná publikace.

Odevzdání odborného textu ve světovém jazyce ke kritickému posouzení

Text by měl splňovat standardní parametry pro odborný článek publikovatelný v některém ze světových akademických časopisů.
Prioritní je publikování textu prestižních zahraničních odborných časopisech.
Ve všech případech, u domácích i zahraničních periodik, samozřejmě záleží na přijetí ze strany příslušné redakce; sám ÚH(ÚHSD) nemůže toto přijetí nijak garantovat.
Požadován je pouze rukopis textu, nikoli jeho publikace (očekává se, že text bude na základě diskuse se školitelem, případně diskusí na konferencích, workshopech etc. dále přepracováván).
Termín: 3. rok studia

Aktivní účast na konferenci

Nejvyšší význam mají konference zahraniční, případně domácí české s výraznou mezinárodní účastí. Předpokládá se zároveň, že téma vystoupení a následné diskuse souvisí s tématem disertace.
Rok plnění není předepsán, neboť konání vhodně tematicky zaměřených konferencí nelze zvláště u speciálnějších témat předvídat s dostatečným předstihem. Povinnost lze plnit i po složení SDZK, její splnění je až podmínkou pro přihlášení k obhajobě disertace. Další odborné aktivity nad rámec výše vymezených povinností jsou vítány, a mají-li vztah k tématu disertace, student je vykazuje v rámci pravidelného ročního hodnocení. Studenti doktorského studia pravidelně konzultují postup své práce (konkrétní badatelské otázky, metodologické i metodické problémy) se svým vedoucím práce. Spolupracují rovněž na výzkumech realizovaných pracovníky katedry, případně na grantových úkolech. Součástí práce je rovněž vědecká komunikace se zahraničím. Studijní plán je navržen tak, aby student všechny své základní studijní povinnosti včetně SDZK splnil již ve 3. roce studia, a ve 4. roce studia se tak mohl plně věnovat psaní disertace.

Státní doktorská zkouška (SDZK)

Státní doktorská zkouška je završením doktorského studia – ověřuje metodologické, problémové i faktografické znalosti oboru jako celku. Soustředí se přitom na interpretaci historických jevů v jejich nejširších souvislostech – politických, kulturních, právních atd. Průběh státní doktorské zkoušky má charakter vědecké rozpravy; v rozpravě jde nejen o rozhovor o samostatné studijní aktivitě studentů doktorského studia, ale o zjištění celkové orientace v tematice, na kterou je orientováno studium každého studujícího. Student doktorského studia předem navrhne tři témata v souladu s akreditací oboru moderní hospodářské a sociální dějiny – tento návrh se stane součástí přihlášky ke SDZK. Při zpracovávání témat student úzce spolupracuje se svým školitelem, který dbá na kvalitu zpracovaného materiálu, případně pomáhá s výběrem literatury. Každé z témat by mělo obsahovat (a) přesnou formulaci navrhované problematiky, (b) cca půlstránkové exposé na dané téma a (c) 5-7 titulů zahraniční i domácí literatury, profilující dané téma. Komise pak při atestaci vybere jedno z témat, doktorand představí jeho komplexní rozbor. Student doktorského studia představí tezi v délce cca 15 minut. Poté následuje diskuse, v níž student odpovídá na otázky členů komise, prokazuje své znalosti a schopnost orientace v daném tématu.

Disertace a její obhajoba

Po prezentaci koncepce disertace v rámci Doktorského semináře a vypracování Tezí disertace a úspěšném složení státní doktorské zkoušky student odevzdá disertaci a předloží ji k obhajobě.
Pokyny k odevzdání disertační práce naleznete zde: https://www.ff.cuni.cz/studium/doktorske-studium/disertacni-prace-obhajoba/

Důležité: Změny studijních povinností (modifikace ISP) pro studenty nastupující počínaje akademickým rokem 2025/2026 a dále:

Implementací opatření rektorky 33/2025 a opatření děkanky 15/2025 byla zrušena SDZK a nahrazena RTDP – Rozprava k tématu dizertační práce, která je stanovena na konec druhého ročníku. Platí i pro kombinované studium. Současně byla zrušeno Představení koncepce disertace (AXHDDIS02) a atestace Oborová zkouška z moderních hospodářských a sociálních dějin (AXHDSPE01) se stala součástí postupu prací na disertaci. Nově byly přidány dvě atestace Postup v přípravě disertační práce a Průběh studia.

Atestaci Postup v přípravě disertační práce formuluje školitelka/školitel s doktorandkou/doktorandem:

Obecné znění: Doktorandka/doktorand konzultuje všechny své studijní a badatelské kroky se školitelkou/školitelem. Osobně nebo online se pravidelně setkává se svou školitelkou /svým školitelem, a to ideálně dvakrát, minimálně však jednou měsíčně. Obsahem konzultací jsou jednak pokroky studijní (relevantní reflexe z diskusí v doktorandském semináři a teoreticko-metodologickém semináři), hlavně však postupy badatelské, a to jak ve vztahu k bádání v knihovnách (historiografie, kontext etc.), tak archivech či jiných institucích, v nichž se nacházejí relevantní prameny (specifikovat školitelkou/školitelem podle tématu). Doktorandka/doktorand rovněž pravidelně předkládá školitelce/školiteli své texty ke kritické diskusi, a to podle předpokládaného postupu vyznačeného níže (viz Postupy). Kritickou reflexi školitelky/školitele zapracovává do svých textů a rovněž ji zohledňuje v případných posunech svého bádání a změnách badatelských strategií. I badatelské posuny, které by vycházely z doktorandčiny /doktorandovy iniciativy, lze zpravidla realizovat až po projednání se školitelkou / školitelem.

Atestaci Průběh studia formuluje školitelka/školitel s doktorandkou/doktorandem:

Na konci prvního ročníku doktorandka/doktorand odevzdá školitelce/školiteli 5-15 stran textu, který ideálně bude moci vstoupit do disertační práce jako část jejího úvodu. Ideálním termínem odevzdání je červen, lze však odevzdat (nejpozději) v září. Po prezentaci ca třicetistránkové kapitoly práce v doktorandském semináři v polovině druhého ročníku studia (ideálně v únoru/březnu) odevzdá doktorandka/doktorand tuto kapitolu po zapracování podnětů z diskuse koncem dubna své školitelce/svému školiteli, a to tak, aby po následné interní diskusi mohla/mohl v červnu druhého ročníku studia předstoupit k RTDP. Koncem třetího ročníku (ideálně v červnu, nejpozději však v září) doktorandka/doktorand předloží další třicetistránkovou kapitolu práce. Během čtvrtého ročníku se doktorandka/doktorand bude věnovat dopisování disertační práce, a to tak, aby v červnu, nejpozději v září mohl/mohla předložit disertační práci k obhajobě.