Studium učitelství historie zakládá přípravu učitelů na vyváženém propojení historiografických znalostí a metodologie s didaktickou teorií a reflektovanými zkušenostmi z praxe. Studium se orientuje na kompetenčně zaměřenou výuku, jež cílí na podporu historické gramotnosti středoškolských studentů. Klíčovou historiografickou složku programu představuje komplexní znalost evropských dějin a metodologických konceptů moderní historické vědy a schopnost jejich aplikace do dějepisného vzdělávání.
V obecně učitelské oblasti získá student takové kompetence, znalosti a dovednosti, které odpovídají prahové úrovni standardu začínajícího učitele a jsou nezbytné pro zahájení učitelské profese, včetně praktických výukových kompetencí; může se tedy úspěšně uplatnit jako začínající učitel v pedagogické praxi na školách základních i středních.
V oblasti oborově-učitelské je studium učitelství historie zaměřeno na rozvíjení základů oborově-didaktických kompetencí relevantních pro učitelskou profesi v daném oboru a oborech blízkých (zejména komplex oborů sdružených v předmětu Občanská výchova či průřezovém tématu Mediální výchova) a na získání základů praktických výukových kompetencí v tomto oboru formou reflektovaných pedagogických praxí, které absolventům usnadní přechod do profese učitele základní i střední školy.
V oblasti oborové směřuje navazující magisterské studium učitelství historie k plnému rozvinutí kompetencí týkajících se oboru historiografie, její epistemologie, základních metodologických konceptů a výzkumných postupů historické vědy: absolventi disponují strukturovanými oborovými znalostmi, orientují se v oboru, jeho aktuálních otázkách a problémech, dovedou svých oborových znalostí a přehledu o aktuálním dění v oboru využít ve své praxi a jsou schopni svou oborovou kompetenci dále soustavně rozvíjet.
Absolventi programu jsou připraveni uplatnit se jako učitelé předmětu dějepis, historický či společenskovědní seminář, a to především na středních školách, jako lektoři kurzů, například v paměťových institucích (muzea, galerie, památníky atp.) či kurzech celoživotního vzdělávání, jako odborní poradci při tvorbě vzdělávacích a popularizačních pořadů či projektů nebo v odborné redakční práci.
Garant programu: doc. Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.
a) ověření orientace v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe vycházející ze znalostí a dovedností bakalářského studijního programu zaměřeného na vzdělávání (0-10 bodů)
b) motivace ke studiu, zájem o obor, všeobecný kulturně-politický přehled (0-20 bodů)
c) české dějiny, orientace v oboru s přihlédnutím k seznamu přečtené literatury (0-35 bodů)
d) obecné/světové dějiny, orientace v oboru s přihlédnutím k seznamu přečtené literatury (0-35 bodů)
V prvním okruhu zkoušky jde o strukturovaný rozhovor zaměřený na orientovanost uchazeče v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe. Uchazeči, který přijímací komisi odevzdá ověřenou kopii diplomu nebo doklad (vystavený studijním oddělením příslušné vysoké školy) potvrzující absolvování libovolného bakalářského programu se zaměřením na vzdělávání, bude tato část zkoušky prominuta a získá za ni plný počet bodů (10).
Doporučená literatura k prvnímu okruhu zkoušky:
Další požadavky ke zkoušce: seznam prostudované literatury, nepovinně: doklady o praxi (např. vedení kroužků pro děti a mládež, zkušenost s doučováním, lektorská činnost) a další materiály potvrzující motivaci ke studiu a zájem o obor (k nahlédnutí u přijímací zkoušky).