Historiografie nás učí kriticky rozumět i racionalitě nebo posloupnosti jevů, jež jsou nám z hlediska našeho dnešního uvažování cizí – a tak rozšiřuje nejen naše poznání, ale obecně naši schopnost myslet.

Rozumět jinakosti dějin znamená chápat podmíněnost naší současnosti a uvědomovat si její nesamozřejmost. Historie, jak jí rozumíme a učíme na FF UK, proto není jen praktickým nástrojem ke kritické analýze jednotlivých dějinných epoch, procesů a událostí, k zachování kolektivní paměti a k udržování k tomu vzniklých institucí od archivů až po muzea. Je způsobem rozumění a myšlení, jenž obohacuje a aktivně působí proti zplošťování naší žité reality.

Ústav historie FF UK je největším historickým pracovištěm na českých univerzitách. Obsluhuje široce rozprostraněné odborně zaměřené i „učitelské“ bakalářské, magisterské i doktorské studijní programy. Ústav tvůrčím způsobem navazuje na zdejší bohatou tradici historické vědy a vzdělávání v oboru historie. Reprezentuje synergii kompetencí špičkových vědců a vědkyň i pedagogů a pedagožek, kteří jsou schopni pokrývat širokou škálu historických období (od raného středověku až po soudobé dějiny), geografických kontextů (od národních a středoevropských dějin až po dějiny v globálních kontextech) a historiografických perspektiv (od politických přes hospodářské, sociální a kulturní dějiny až po public history).

Hlavní osu výuky i výzkumu realizovaném na ÚH představují české dějiny v globálních souvislostech. Tedy historické zápasy, společenské struktury, proměny i kontinuity, které je možné sledovat v prostoru českých zemí a v širším středoevropském regionu. Vazba na tento geografický prostor je dána naší zakotveností v něm, ale i praktickou závislostí historického řemesla na dostupných primárních pramenech (z nichž je dosud stále většina uložena v papírové podobě v archivech či knihovnách). Procesy a struktury studované z velké části ve vazbě na české, resp. středoevropské dějiny, ovšem odrážejí klíčové globální trendy. Jsou konkrétním zrcadlem obecnějších proměn hodnot, organizace společnosti a hospodářského života, nerovností a emancipačních snah, každodenního života i způsobu vládnutí.

Východiskem pro poznání dějin je na půdě ÚH pěstovaná pluralita východisek a nástrojů poznávání. Ta odpovídá rozrůznění historiografických perspektiv po lingvistickém či postmoderním obratu sedmdesátých let a posílením studia některých podstatných emancipačních zápasů v posledních dvou desetiletích. K politickým, sociálním a hospodářským dějinám přibyly dějiny kulturní, jež se od devadesátých let 20. století odrážejí i ve výuce a bádání na FF UK. V rámci studia strukturálních nerovností a jejich napravování si v posledních letech klíčové místo vydobyla gender history, což reflektujeme v rámci plánování našeho budoucího badatelského zaměření i výuky. Podobně zásadní je rovněž perspektiva environmentálních dějin, jejíž rozvoj bude v budoucnu možné spojit s dějinami urbánními. Větší prostor a jistou autonomii by postupně měly dostat historie se zaměřením na vzdělávání, muzejnictví, obecněji pak reflexe fungování historie ve veřejném prostoru.

Inspirací organizace výuky i badatelských priorit nám na ÚH je i výuka a badatelský profil historických pracovišť na excelentních zahraničních univerzitách – zejména na těch, s nimiž spolupracujeme, od mnichovské LMU, Humboldtovy univerzity a Freie Universität v Berlíně či Univerzity v Kostnici až po univerzity v Cambridge či v Oxfordu. Klíčové je rovněž rozvíjení výzkumné spolupráce a společné projektové činnosti s dalšími fakultami UK (případně dalšími vysokými školami) a s AV ČR, v první řadě Historickým ústavem, Masarykovým ústavem a Ústavem pro soudobé dějiny. Důležitou součástí činnosti ÚH je i komunikace kritického rozumění dějinám do veřejného prostoru. V tomto směru reprezentují ÚH aktivity jeho jednotlivých veřejně činných osobností (za všechny připomeňme podcasty prof. Stehlíka nebo doc. Rákosníka). Prostřednictvím médií i sociálních sítí usilujeme o zprostředkovávání přitažlivého a zároveň kritického porozumění dějinám, jež je protipólem leckde šířené černobílé a povrchní redukce či vyloženě zavádějící politizace českých, evropských i světových dějin.